Akvapark Bohuňovice 20.1. 2008
Akvapark Bohuňovice 20.1. 2008
Typická lednová akce s velice nízkou účastí, skoro by se dalo říci, že šlo o roverskou akci. Kromě mě, Bráchy, Lukáše, Michala, Čaroděje, Medvěda a Joka se za členy zúčastnili jen Sox, Matěj a Oslík. Možná to celé akci paradoxně prospělo, vedení si mohlo užívat stejně jako ostatní a nemuselo dohlížet na třicet topících se vlčat.
Do Bohuňovic je to vlakem deset minut, chvíli jsme sice bloudili kolem budovy akvaparku a nemohli najít vchod, nakonec jsme jej objevili a mohli si jít zaplavat. Z počátku jsme se zdržovali především ve výřivce, která slibovala nejteplejší vodu, jelikož v celém areálu panovala teplota kolem patnácti stupňů Celsia, bohužel se však ukázalo, že je tam voda stejně ledová jako všude jinde. Nejspíš se nás nakonec někomu zželelo a při pohledu na naše promodralé rty otočil kohoutem s teplou vodou, teplota se pomalu zvýšila až na snesitelnou úroveň.
Mezitím jsme již prozkoumali tobogán a pochopili správný styl jízdy. Proud vody byl totiž poměrně úzký, a pokud si člověk jen obyčejně lehl, zůstal skoro stát na místě. Došlo také ke dvěma srážkám (minimálně), Oslík přivodil pěknou modřinu na zádech Bráchovi a mě zase dojel Michal (jedu si takhle pomalu tobogánem a uvažuju, jestli se nemám odstrkávat rukama, když se odněkud zhůry ozve „Za přírodu, správnou věc, bojuje vždy Ostnovec!“ a na zádech mi přistane Michal). Nakonec se nejlépe osvědčila poloha „sáně“ s rukama složenýma pod tělem.
Když nás tobogán omrzel, přesunuli jsme se do hlavního bazénu a určili si několik kachliček, které představovaly branku. Nejdřív platilo, že každá střela skončila gólem, ale postupně se naši brankáři rozchytali a dosáhli úspěšnosti zásahů kolem padesáti procent.
Následovala asi historicky první oddílová rada s atmosférou římských lázní, odehrávala se totiž v páře. Nevím, jestli má voda v plynném skupenství nějaký prokazatelný příznivý účinek na přemýšlení a rozhodování, spíš tomu bude opačně.
Čas vypršel, osušili jsme se, převékli, někteří si zazávodili na automatech ve vstupní hale, vyfotili jsme se před bazénem a vyrazili domů.
Příště snad ve větším počtu.
Ale každopádně to bylo… osvěžující.