Hokulo 7. 3. 2009
Hokulo 7. 3. 2009
Letošní turnaj se nesl ve znamení deště, kaluží a šedivé oblohy. Snad se i právě proto dostavilo tak málo hráčů, uplakané ráno spolu se psím počasím v dnech předchozích odradily většinu našich borců, jen s velikými obtížemi jsme slepili dva tříčlenné týmy (přestože se správně mělo hrát na tři hráče v poli a jednoho brankáře), po jednom ve skautské i vlčácké kategorii. Nutno též podotknout, že zejména ve skautském týmu (pojmenovaném narychlo Gladiátoři) panovala před zahájením turnaje ponurá nálada, do kategorie od dvanácti do šestnácti let jsme totiž postavili tříčlenné družstvo složené výhradně z dvanáctiletých (marně jsem se snažil narychlo sehnat Soxe, Lipa nebo Joka). Jenda, Oslík a Ondra hleděli na své o hlavu větší protivníky se značnými obavami a dokonce tu zaznělo, zda by nebylo nejlepší všeho nechat a jít domů. Nášemu vlčáckému týmu (Rychlý hokejky) naproti tomu nechybělo zdravé sebevědomí; famózní bratrské duo Tadeáš – Prokop doplněné o zkušeného Toma mohlo hned od počátku pomýšlet na medailové umístění.
Jako první se v hustém dešti představili naši skauti. Pořadatelé nám naštěstí dovolili, aby mohli Tadeáš, Prokop a Tom střídavě doplňovat starší tým, který se tak ve výsledku skládal i z vlčat. Po krátké vsuvce zpátky do okamžiku úvodního hvizdu. Protivník se ukázal být snesitelný, dával Ondrovi a spol. hodně prostoru ke hře a jenom smůla mohla za to, že byl po několika minutách stav 1:1. Hned poté však přišel sporný moment, rozhodčí posoudil závar v brankovišti, po kterém skončil míček za Jendovými zády, jako napadání brankáře, a stav tak naštěstí zůstal nezměněn. To dodalo našemu týmu na sebevědomí a během dalších dvou třetin jsme se díky skvělým střelám Ondry a Tadeáše (a nutno též podotknout díky mizerným zásahům protivníkova brankáře) dostali do úniku na 5:1, na který už se v krátkém čase nedalo zareagovat. První zápas – první vítězství – a postup z tříčlenné skupiny prakticky jistý.
V témže okamžiku začal na menším hřišti první zápas vlčat, někteří naši borci nestačili ani vydechnout a už se zase ocitli ve hře. O tomto zápase se není třeba zmiňovat šířeji, zápis do kroniky by se neměl zvrhnout v hýření superlativy, spokojme se jenom s tím, že jsme vyhráli velmi suverénně, naši borci převyšovali své protivníky rozdílem několika tříd, Tadeáš střílel góly s elegancí a lehkostí, střely letící na naši branku by se však daly spočítat na jedné ruce.
Ve druhém zápasu skautské skupiny o nic nešlo, věnujme mu tedy jen krátkou zmínku: naši skauti pochopili, že na velké branky a na nerovném povrchu znamená prakticky každá střela gól, protivník (a s ním i celá naše skupina) i přes věkovou a silovou převahu nepředstavoval větší nebezpečí, a tak byly mnohem děsivější některé Oslíkovy rozehrávky a kaluže na hřišti. Počasí se zhruba v půli turnaje zlepšilo a přestalo pršet, louže zůstaly.
Semifinále ovšem znamenalo krizi. Poprvé jsme nemohli postavit Tadeáše do základní sestavy, na vedlejším hřišti bohužel musel dohrávat již stoprocentně vyhraný zápas. Brácha dokonce smlouval s rozhodčím, jestli by Prokop s Tomem nemohli dokončit zápas sami (a věřím, že by to v klidu zvládli), ale nepodařilo se mu to, a náš skautský tým tak musel nastoupit ve třech proti mnohem silnějším protivníkům. Jendovi nepřálo štěstí, inkasoval hned v první minutě, Oslík sotva pletl nohama a Ondra působil nervózně a roztěkaně. Netřeba se na nic vymlouvat, druhý semifinalista byl prostě lepší. Góly do naší branky padaly jeden za druhým, právě dorazivší Čaroděj tak viděl jen smutné vyřazení, které už nestihli během pěti minut odvrátit ani relativně odpočatí Tom s Tadeášem.
Třetí vlčácký zápas byl možná nejtěžší, Prokop se dlouho nemohl prosadit, nastřeloval tyče a míček si vybíral všechny možné cesty kromě té správné. Druhá třetina však znamenala obrat, gólová mašina se rozjela a protivníky bez problémů rozmašírovala. Naši tak postoupili z prvního místa do finále, ve kterém se měli střetnout se Sedmičkou. Mezitím se skautům podařilo zahnat zklamání z nedávné prohry a zvítězit v zápase o třetí místo.
Finále samotné už nepatřilo k těžkým zápasům. Díky bravurním brankářským zákrokům Prokopa (za které si vysloužil i nejprsten) a jistotě Toma s Tadeášem zvítězily Rychlý hokejky nad Sedmičkou poměrně snadno a bezbolestně.
Hokulo 2009 sečteno a podtrženo: 3. místo v kategorii skauti, 1. místo v kategorii vlčat a cena pro Tadeáše za nejproduktivnějšího hráče. Samozřejmě, ještě něco chybí… Roveři mají svůj zítřejší turnaj stále před sebou…