Ringoturnaj 16. 1. 2010

Zatímco se zbytek světa potýkal se sněhovou kalamitou, kterou nám nadělily první dny nového roku, 5. středisko J. E. Kosiny se pomalu scházelo před vchodem Nedvědky. Nejdřív to vypadalo, že s Matějem a Snakem zůstaneme z našeho oddílu úplně sami, pár minut před srazem naštěstí dorazili Brácha s Medvědem. Z členů nikdo. Někdo nemohl kvůli lyžáku, někdo si prý rozbil hlavu, někomu se nechtělo vstávat a někdo má nejspíš chorobnou hrůzu ze střediskových akcí. Škoda. Zoufalství ještě prohloubil Matěj svým přiznáním, že si bratři Hanoskovi pravděpodobně spletli místo srazu a čekají před klubovnou. Na poslední chvíli voláme Upírovi, ten se chvíli vykrucuje, chvíli mlčí a nakonec na přímý dotaz řekne, že je mu asi trochu špatně. Co říct. Nakonec přece jenom přichází Vojta s Pavlem, a můžeme tak alespoň sestavit skautský tým…

            Konkurence je nevelká, v nejmladší kategorii se střetnou pouze dva týmy (světlušky THV a Kočky), ve skautské kategorii týmů pět (kromě našich Vlasáčů ještě dívčí týmy Saláti, Oveniuz a Mocice a ze Sedmičky tým Mentalisti) a v kategorii věkově neomezené kromě nás Pařezů, obhájců loňského vítězství, ještě Kamzíkovi Oplátci, Melouni a starší tým Sedmičky.

            Zápasy pomalu ubíhají jeden za druhým a začíná být jasné, že s potvrzením loňského triumfu nebude mnoho práce, v obou kategoriích vítězíme ve všech zápasech vcelku hladce, napínavější zápasy se odehrávají mezi jinými týmy (například nervy drásající utkání Oplátci vs. Melouni, které se rozhoduje až ve třetím setu poté, co první končí 17:15). Jako obvykle se hra příliš neprožívá, jde především o zábavu a setkání s kamarády, ringo se k tomu hodí ideálně.

Ještě malý postřeh: chlapecké týmy během hry zarytě mlčí a upřeně sledují ringo, kdežto dívky si i ve vypjatých klidně povídají, vyměňují si názory a zvládají tento psychicky náročný multitasking naprosto bez problémů… Několik minut po zahájení nás ještě posílil Čaroděj. Ještě bych, ač nerad, měl zmínit úvodní pokřik našeho oddílu. Inu, menší trapas, ostatní oddíly se aspoň zasmály. Náš pokřik sice začal hlasitě, v půli  však vyhasl a ke slovu „Ostnovec!“ dorazilo jen několik vytrvalých. Příště to chce rozhodně lépe.

            Turnaj hladce probíhá, když se začne šířit fáma, že se kolem tělocvičny potulují přívrženci nějaké fanatické náboženské organizace v oblecích, protože mají někde v areálu školy křest (nebo chřest, nejsem si jistý, v tělocvičně nebylo slyšet vlastního slova). Medvěd tak nějakou dobu tráví na lavičce před šatnami a hlídá. Já osobně na vlastní oči žádné neviděl, ale prý jsou tací…

            Kolem poledne je dohráno. První místo skauti – Vlasáči, druhé místo Mocice, třetí Oveniuz, v kateogrii roverů první Pařezi, druzí Oplátci. Lepším týmem světlušek byly potom THV. Střediskový pokřik, smotat síť, abychom ji mohli za rok zase patnáct minut rozmotávat, neuklouznout na náledí a domů…

Vojta